Jdi na obsah Jdi na menu
 


20.3 Krupka

24. 3. 2010

Slavia – Děčín   8-5

Bajgl 3+3, Drašner 3+0, Isach 1+2, Klimša 1+1, Grois 0+2

Sedm statečných

Minulý turnaj v Tanvaldě měl pro nás, kromě mizerného bodového zisku, ještě jeden negativní aspekt – hned čtyři playeři z našeho kádru, jmenovitě Suk, Pugy, Lubo PiStolín a Petr Březina, chytli Tanvaldskou prasečí chřipku a pro následující měření sil v Krupce s nimi byl amen. A protože Prcek s Pavlem v týdnu hlasitě deklarovali, že nikam nejedou, Turbo byl již tradičně zaměstnán a z Haluze se pomalu ale jistě stává kandidát na invalidní vozík, vypadal náš výjezd do Krupky jako záležitost předem odsouzená k debaklu. Naštěstí náš preziděnt projevil duši diplomata a na čtvrtečním tréninke promluvil všem šibalům do duší natolik důrazně, že se nakonec – s výjimkou Turba - výletu do Severních Čech přeci jen zúčastnili. Abych však Robika příliš nepřechválil, šlendriánsky zapomněl včas zkontrolovat hlášenke, aby musel všetky obvolávat v půl dvanácté pátečního večera, že se vyjíždí o 3 hodiny později, než bylo původně plánováno...klasika.

Nakonec se nás tedy sešlo Sedm; Já (Ládin), Bajglis, Izzi, Pavel, Prcoš, Haluz a Robocop - plus Viky a za konečně se probouzejícího jara jsme vyrazili směr Krupka. Čím severněji se jelo, tím víc houstla koncentrace opálených spoluobčanů, vymlácených barabizen a obtloustlého kluka z oranžových plakátů, co nám sliboval hory doly.

V prvním zápase na nás čekal Děčín, který se stále rve o jedno postupové místo do vyšší soutěže, přičemž v úvodním mači toho dne ztratil překvapivě body se Zmijemi z Mostu. Děčínští navíc měli v zápase proti nám nepochybně motivaci odčinit debakl z turnaje v Lbc a upřímně řečeno, při pohledu na naše prořídlé šiky, by si na vítězství mužstva Technické univerzity, jak by řekl tanvaldský hlasatelský doyen, vsadil asi málokdo. Jak už to ale někdy ve sportu i v životě chodí, zápasová realita byla zcela jiná, než papírové předpoklady.

Děčín předváděl svou klasickou hru s maximem střelby z každé pozice, my jsme hráli spíš na chytráčka, zodpovědně směrem dozadu se snahou chodit do rychlých brejků a rozebrat obranu soupeře kombinací. Specielní pochvalu zaslouží Prcek, který toho musel v obraně oběhat za dva (a když nastupoval s Haluzem, tak i za tři :D) a Izzi, který svým nepříjemným „kamikadze“ napadáním co chvíli narušoval děčínskou rozehrávku a byl tak onou pověstnou osinou v prdeli týmu soupeře.

Zápas byl od začátku vyrovnaný, ale většinou jsme byli o slepičí krok vpřed. V první polovině mače hlavně zásluhou Bajglise, který dal čistý hattrick, a po trefě Pavla jsme šli dokonce do trháku na 4:2. Pak jsme si ale vybrali slabší chvilku. Děčínští dvěma nekompromisními ranami z pravého křídla srovnali stav a po komunikačním šumu mezi Robem a Haluzem, kdy se oba nechali přelobovat dlouhým náhozem, si jeden z děčínských forvardů sám před Vikoušem věděl rady a posunul vedení na stranu soupeře. Naštěstí se hned vzápětí ujala devadesátápátá z mojí hole a zapadla přesně do horního růžku Miškovy svatyně - 5:5.

Rozhodující gól si nakonec na brankovišti vydřel Izzi, který předtím spálil několik dobrých šancí, a definitivní hřebíček do děčínské rakve zatloukl Pavel, když v obou případech briskně využil chytrých nahrávek zpoza brány od Bajglise, respektive Izziho. O vítězi již pak nebylo nejmenších pochyb a  zápas se dohrával v rytmu slávistické samby. Po čtyřech zápasech jsme se tedy konečně opět radovali z výhry a dlužno dodat, že zrovna s těmihle třemi body jsme před zápasem moc nepočítali.

Závěrem bych ještě rád, ač to na těchto stránkách není zvykem, pochválil výkon rozhodčích – Karla a jeho kolegy, kteří utkání odřídili naprosto suverénně, nechali hru plynout a nedopouštěli se zbytečných omylů.

Hvězda prvního utkání: Tým Slavie

Jakoby se všudypřítomný sociálně-demokratický kolektivní duch promítl i do našeho výkonu, troufám si tvrdit, že jsme předvedli nejtýmovější a po taktické stránce nejlepší představení v sezóně. Pro mě osobně bylo velkým překvapením hlavně vystoupení obrany, kde se vedle všudybyla Prcka k výborným výkonům vzepjali i Haluz s Robem. Útok nezůstával pozadu - každý si poctivě plnil své obranné úkoly a směrem dopředu jsme předvedli chytrost i um, že nás dokonce pochválil i technický vedoucí týmu z Ústí !

Slavia – Ústí nad Labem    9-7

Bajgl 5+1, Isach 1+3, Drašner 2+1, Žitňan 0+2, Grois 1+0, Klimša 0+1

Po posvícení obvykle přichází půst, toho jsme si samozřejmě byli vědomi a ač neseni na vlnách euforie po prvním zápase, nechtěli jsme k druhému souboji, s teoreticky slabším soupeřem – týmem TBC Ústí nad Labem, přistoupit nikterak haluzácky. Takže při taktické poradě před zápasem zaznělo, že to odehrajeme ve stejném duchu a se stejným nasazením, jako proti Děčínu.

Když po první třetině svítilo na tabuli skóre 0:2, asi by leckterého škarohlída napadlo, že nám deklarovaný záměr zrovna dvakrát nevyšel. Můj osobní pocit ze hry však nebyl úplně špatný, soupeře jsme přehrávali, do šancí se dostali, chybělo pouze lepší zakončení a trochu štěstíčka. Tomu vykročil ve druhé třetině razantně naproti Lukas, který předvedl několik parádních sólových akcí a když se k němu přidal i zbytek slávistické party, bylo to najednou 5:2. Aby té pohody nebylo zase příliš, vzápětí Robik po sólu a´la Messi v našem obranném pásmu namazal míček soupeři a do kabin se odcházelo za stavu 5:3.

Závěrečné dějství bylo nejdivočejší a gólově nejbohatší. Vždy, když se už zdálo, že tuberkulóznímu soupeři odskočíme a bude klid, nastala nějaká komplikace v obraně, vypuštění jasného balonku nebo hezká sólová akce Zbyška Košíka, který mazácky položil na lopatky celou naši obranu včetně Vikyho, a zase to bylo jen o gól. Definitivní vyjasnění situace přinesla tak až přesilovka (naše jediná v celém turnaji, stejně jako jsme pouze jednou hráli v oslabení), kterou po Bajglisově přihrávce využil Prcek. Konečný štempl na výsledek ještě bouchnul chvíli před koncem Pavel a dal tak pokyn k odšpuntování vítězného šampáňa. Dokonale jsme vyplenili Krupku a s kořistí 6ti bodů mohli vyrazit vstříc domovu a nechat Paroubkovy državy daleko za námi...

Hvězda druhého utkání: Bajglis

Pět gólů a áčko, slušný to příděl na jeden zápas, klíčové byly zejména trefy ve druhé části, které vedly k rozhodujícímu obratu v zápase. Po dvou dietních turnajích tak konečně nasbíral dvouciferné penzum bodů a cesta k druhému místu v kanadě je otevřená...

Komentář Vicepreziděnta k odehraným zápasům:

Tento článek napsal můj druh ve zbrani Dan Klimša alias Ládin.. Já jen mohu doplnit, že mě kluci mile překvapili, protože jsem si myslel, že turnaj v Krupce skončí katastrofou. Získali jsme však 6bodů a částečně jsme napravili nezdar z předchozích 2turnajů, na kterých jsme získali pouze po jednom bodu. Co se týče našeho postavení v tabulce, tak si myslím, že nakonec skončíme na 4.tém místě. Zbývá nám odehrát posledních 6zápasů. Z toho do kategorie těžkých by měl patřit pouze ten s Chomutovem. Ještě bych dodal, že ze soutěže o ligu výš nakonec z důvodu reorganizace možná postoupí dokonce i 2 týmy, ale já osobně bych postoupit nechtěl, protože když jsem viděl předpis 2.ligy pro příští sezónu, který je shodný s 1.ligou..tak především časová náročnost by mně osobně neumožňovala se zúčastnit velkého množství zápasů. Tato soutěž je, myslím si, pro Slávisty ideální a naším cílem je v ní se umísťovat co nejvýše – nejlépe ji celou vyhrát… Ale k tomu vede, jak se můžeme už druhým rokem po sobě přesvědčit, dlouhá cesta..

Sestava: Veselý Viktor – Grois Tomáš, Hanuš Petr, Žitňan Robert – Bajgl Lukáš, Drašner Pavel, Klimša Daniel, Isach Daniel.